Angličani mi byli sympatičtí a přál jsem jim olympiádu. Po pondělku mám mírně "smíchané" pocity.
No
nemyslím to tak doslova, ale zklamání jako hrom,
rozladění z toho, jak to i ve sportu chodí ve mně asi
chvíli přetrvá.
Po
vcelku prima výletu na Pařížský maraton letos
v dubnu, jsme se s Honzou Flídrem dohodli, že zkusíme
pro změnu další z velkých evropských velkoměst
a jeho známý maraton.
I
přesto, že Londýn má zřejmě zcela nejblbější
způsob přihlašování, šli jsme do toho s důvěrou v
dobré konce. Lákalo nás zaběhnout si zde pěkný
závod a poznat město nad Temží (bohužel již bez
"Double deck busů").
Ale
systém je skutečně ten nejblbější z nejblbějších.
Představte si, že maraton s 35000 účastníků nemá
možnost přihlášky přes internet. A navíc s
diskriminací závodníků zpoza kanálu,
jakou by si snad takový závod neměl dovolit. Prakticky
jistotu startu mají jen závodníci špičky a
potom při včasné přihlášce závodníci
splňující podmínku "Good For Age". To
je mít zaběhnutý čas v minulých dvou letech na
jisté slušné úrovni vzhledem k věkové
kategorii. To bychom s Honzou splňovali, ale máme smůlu,
nejsme ostrované (tedy Britové). Myslel jsme, že budu
argumentovat svým narozením v porodnici na Štvanici,
ale asi by to nefungovalo.
Tím
pro nás zbývala jediná šance, přihlásit
se a zúčastnit se loterie o číslo.
Museli
jsme poštou poslat žádost o přihlášku s dvěma
mezinárodními poštovními odpověďními
kupony a čekat na formulář přihlášky zhruba do
půlky srpna. Ten pak vyplněný zaslat opět poštou do půlky
října. Člověk by řekl, že v dnešní počítačové
době se nikdo nebude zatěžovat psanými přihláškami
a pokud ano, bude mít nějakou automatizaci (scanner) pro
jejich zpracování a rychlé vyhodnocení.
Čekali jsme tedy rychlé losování a výsledky.
Bohužel i toto bylo nad síly pořadatele. Dal si načas a
výsledek loterie nám oznámil 12.12.2005. Ani
jeden jsme neuspěli. Na cyklostylovaném formuláři nám
přišlo politování nad tím, že pro velký
zájem jsme se do startovní listiny nevešli, ale jestli
přeci jen chceme, múžeme zkusit služby cestovních
kanceláří (otoč list), které mohou zajistit
místo ve startovní listině.
Prostě
normální kšeft. Poptávka převyšuje nabídku,
takže se toho samozřejmě využije. Do loterie se dá pár
čísel, aby se neřeklo (nikde se žádný
konkrétní počet neuvádí) a zbytek se
prostě prodá. Kapsu si namastí pořadatel i cestovky.
Aby nebyla mýlka i standardní startovné není
zadarmo, 65 liber není zrovna málo.
Takže
mohu jen opět vyzdvihnout úroveň pořadatelů z Bostonu,
kteří ač stejně Anglosasové, projevují
výrazně větší míru spravedlivého
chování. Zde při přihlášení se včas,
stačí již jen mít zaběhnutý kvalifikační
čas a je jistota startu.
Tak
jsem teď zvědav, kam na jaře vlastně pojedeme. Psáno 24.12.2005: Tak už víme. Jedeme k horkokrevným Italům do věčného města Říma. Start a cíl u Colosea s velkou částí tratě v historickém centru, to by mohl být pěkný zážitek. Doufám, že Římané vytvoří lepší diváckou atmosféru než nám připravili "chladní" Toskánci před dvěma lety ve Florencii.
|